B. Věcná část

Charakteristika zájmového území

Obec Návsí

Geograficky obec Návsí leží ve východní části okresu Frýdek-Místek, ORP Jablunkov v Moravskoslezském kraji, který je zároveň i územní jednotkou Moravskoslezsko. Nachází se v pohraniční oblasti nejvýchodnější části České republiky sousedící s Polskem. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 350 – 780 m. n m v bráně mezi Moravskoslezskými a Slezskými Beskydami. Vývoj obce byl ovlivňován především zemědělskou výrobou a pastevectvím, později blízkými Třineckými železárnami. Návsí je typickou podhorskou obcí s částí zástavby rozptýlené po úbočích úzkých údolí.

Jedná se o příhraniční podhorskou obec částečně ležící na hranici s Polskem. Území obce je obecně výrazně členité, zejména v jeho východní a západní části vykazuje značnou výškovou členitost. Obec Návsí se nachází v nadmořské výšce 386 m n. m. Nejvyšším bodem je Velký Stožek (978 m). Středem obce protéká řeka Olše, která má několik menších přítoků protékajících obcí Návsí jako např. Jasení, Rohovec, Černý potok. Katastrální výměra obce je 1964 ha, z toho 840,5 ha tvoří zemědělská půda. Část území se nachází v CHKO Beskydy. Mezi sousední obce patří Hrádek, Milíkov, Jablunkov, Písek a Bocanovice. Nejbližším městem je Jablunkov, s nímž Návsí bezprostředně sousedí. Dalšími většími městy v okolí jsou Třinec, který je vzdálený zhruba 12 km, okresní město Frýdek-Místek je vzdálené přibližně 42 km severozápadním směrem a krajské město Ostrava leží cca 63 km severozápadním směrem. Obec Návsí dlouhodobě vykazuje nárůst obyvatel. Dle dat ČSÚ k 31. 12. 2016 žilo v obci 3 925 obyvatel a průměrný věk na osobu byl 40,5 let. Dle zdrojů MVČR k 1. 1. 2017 žilo v obci 3 966 obyvatel.

Geomorfologické charakteristiky

Geomorfologicky náleží do systému Alpsko-himalájského, provincie Západní Karpaty, subprovincie Vnější Západní Karpaty, do oblasti Západní Beskydy, do celku Jablunkovská brázda, podcelku Jablunkovská brázda, okrsku Náveská pahorkatina. Řešené území je v okolí toku Olše ploché, zbytek území je výrazně členitý. V této části se výrazně uplatňuje Jablunkovská brázda a tvoří rozsáhlou úvalovitou sníženinu oddělující Moravskoslezské a Slezské Beskydy. Rozprostírají se směrem od Jablunkovského průsmyku k Třinci. Členitější území se nachází na východním a západním okraji řešeného území, kde vystupují Moravskoslezské Beskydy s vrchol Velký Stožek dosahující 978 m n.m. Území zaujímá údolí potoků Jasení, Radvanov a Kostkov. Údolí jsou JZ – SV směru. Nejnižší místo je 360 m n.m.

Klimatické podmínky

Geografická poloha a geomorfologická stavba sledovaného území určuje základní rysy klimatu. Návsí leží v oblasti přechodu mezi oceánským a vnitrozemským podnebím a má vyrovnané vlivy pevninského a oceánského podnebí. Klimatické podmínky jsou ovlivňovány rozsáhlým horským masivem Beskyd a jeho směrem napříč větrům, které přinášejí srážky. Návsí, jako součást území okresu Frýdek-Místek, leží na návětrné straně Beskyd, která patří k nejdeštivějším a nejchladnějším oblastem České republiky.

Podnebí Beskyd ovlivňuje jejich poloha - střetávají se zde vlivy oceánického a kontinentálního klimatu. Oceánické vzdušné masy přinášejí počasí s mírnou zimou, chladnějším létem, velkou oblačností a velkým množstvím srážek. Kontinentální vzduch je charakteristický denními i ročními výkyvy teplot, menším množstvím srážek a oblačnosti. V podhůří Beskyd se průměrné roční teploty pohybují okolo 6-7ºC, s rostoucí nadmořskou výškou teploty rychle klesají, nejchladnější jsou vrcholy Beskyd s teplotami pod 4ºC. Na Lysé hoře je průměrná roční teplota pouhých 2,5ºC. Vůbec nejchladnější měsíc v roce je na Lysé hoře leden s průměrnou teplotou –6,5ºC. Nadmořskou výškou jsou silně ovlivňovány i roční úhrny srážek. Celkově je však celá oblast Beskyd na srážky poměrně bohatá, protože většina dešťových a sněhových srážek v průběhu roku přichází od západu a Beskydy jsou tak na návětrné straně. Průměrné dlouhodobé srážkové úhrny na Lysé hoře činí 1390,8 mm/rok.